Každý rok jsem až dosud lpěl na tom, abychom si s dětmi prožili zkušenost pečení cukroví. Je to jakási citová příprava na vánoce pro děti. Účastní se toho, začnou se těšit, ...

Letos jsem ale prohlásil, že cukroví nepeču, protože starší děcka to nebere a nehledě k tomu, že loni se většina cukroví vyhodila, což byla ztráta času i peněz, vlastně i malá Eliška je spíš masařka, tak vo co go ...

Doslechla se to holka našeho druhého nejstaršího. Ihned se nabídla, že její maminka pro nás nějaké cukroví upeče.

a upekla :-)

Shodou okolností jsem s tou maminkou strávil cca 6 hodin na prodloužené taneční (půlkoloně) a dali jsme o tom řeč. Jasně že její dcera jí postavila před hotovou věc :-) a ta dáma s tím nepočítala, nepropočítala ... ale když to její dcera slíbila, jako správná máma (milující svou dceru a respektující sliby dané její dcerou) se k tomu postavila zmužile. Dala to. A bez kapřích pohybů :-)