lentilka®sdeluje.cz: Přežitek minulé doby. Lidé s postižením (jakýmkoli) nezapadali do šablony dokonalého socialistického člověka, tak se zavírali do ústavů, aby nebyli na očích. Já bydlela poblíž Vyšehradu, s družinou jsme chodívali na vycházky na "Slepičárnu". Takže jsme občas potkali někoho z "Jedličkárny". Památná hláška: "Nekoukej se na něj nebo se ti to stane taky.".
Takže dneska je to na nás, abychom naše děti naučili chovat se k lidem s postižením naprosto přirozeně...

hanys: mohla jsi tam někde potkat mojí ženu, časově to zapadá
. A bohužel tento "přežitek" žije napříč celým světem. Nedávno jsem dohnal jednoho známého k nepříčetnosti, když jsem si sedl na invalidní vozík
hospodynka®pise.cz: Znám. Na našich dětech není na první pohled vidět nic, ale stejně se jim děti smějou - jedině syn si dokázal udělat pořádek hned z kraje.
amelie: Ono to tak nějak přetrvává stále...Děti šikanují starší dcerku, posmívají se jendovi..a bude hůř. Ale hezky napsaný článek.