Švagr umřel rychle. Ještě neměl 40 roků. Na blbém horizontu se potkal s liazkou a ta mu rozdrtila celou horní polovinu těla. Řidič liazky měl mikrospánek a nedokázal mu do roztříštěné lebky vrátit mozek. Zkoušel to tak vehementně, že mu až na psychině museli vysvětlit, že to prostě nejde. A tak se z mojí ségry stala vdova.
Strýc zemřel na rakovinu, neměl ani 50 roků. Byl to výborný muzikant ... a proutník.
Babička z matčiny strany zemřela, když jí bylo 52 roků. Sedla si do křesla, aby si odpočinula, a bylo.
Babička z otcovo strany zemřela v nemocnici právě v den, kdy se narodil můj první syn. Ve stejné nemocnici. Mozková příhoda. Šel jsem za ní a zdravotní sestra mi řekla - "ale ta včera umřela, posílali jsme telegramy ..." takovým tónem, že bych jí zabil
Můj děda z otcovo strany spáchal sebevraždu, skočil pod vlak. Nevím proč, nikdo mi to neřekl.
Moje sestřenice, dcera maminky bratra, skočila z věžáku, měla asi 19 roků, prý kvůli nešťastné lásce. Ale kdoví, jak to bylo.
Manželka pohřbila tuším 3 ze svých 7 spolužáků ještě během základní školy (Jedličkův ústav Praha).
Začátkem loňského roku otěhotněla Romča, všichni jsme jí to přáli. Koncem roku porodila a všechno se zdálo ok, ale pár týdnů po porodu zemřela na srdeční selhání. Zanechala manžela a dceru. To byla ta brunetka.
Pár týdnů nato zemřela matka dvou dětí, také kamarádka. Manželky spolužačka, krásná holka.
Někde mezitím manžel naší kamarádky zemřel tak blbě - vyrazil si s klukama na hory, na lyže. Popili - a on, maje přes metrák, na záchodě nezvládl situaci. Zapadnul mezi mísu a zeď, omdlel a udusil se vlastními zvratky. Zanechal ženu a dvě děti.
Kdysi jsem bydlel se svou bývalou ženou v domě, jehož polovinu dostala jako zápočet na dědictví. Bylo to poté, co zemřela její babička. Druhou polovinu obýval Pepík, její strýc. Soužití nebylo jednoduché. Chtěli jsme svou polovinu domu prodat, ... a strýc si našel přítelkyni. Všude jsem slyšel, že jeho přítelkyně je mor, neštěstí, .... oba byli těžcí alkoholici
Bez souhlasu strýce nebylo možné polovinu domu prodat. Strýc byl poněkud méně inteligentní, a tak se nechal ovlivnit jeho přítelkyní. Ve všem. A jednoho dne se stalo, že k nám přišla pošťačka s telegramem, že ta dáma zemřela.
Postupem času vyšlo najevo, že ona dáma byla se strýcem v lese na dřevo, spadla jí na hlavu větev, což způsobilo fatální zranění - a ona zemřela. Strýc nebyl trestně stíhán.
Pár měsíců nato náš dům zachvátil požár. Děcka jsem házel ven oknem a vlastně nebýt toho, že jsem zrovna sledoval noční přenos NHL, asi bychom tam uhořeli. Prvním signálem toho, že něco není v pořádku, byl výpadek elektřiny. Bylo to koncem ledna. Z domu jsme vyskákali oknem skoro nazí. Vyšetřovatelé jako příčinu požáru označili úmyslné žhářství, ale stýček se nepřiznal ...
... za necelých 10 let byl Pepík nalezen v lese s rozraženou lebkou, ... ale já to nebyl...
Tento týden zemřel kámošky adoptivní otec. Byl starý a nemohoucí, jednou to přijít muselo, ale ty tahanice o majetek ... to je nechutný. Jeho druhá manželka, kterou si vzal asi před 10 lety (ta první zemřela někdy za komanče, když seděl za to, že si vzal děcka z děcáku a dovolil si mít vlastní dům), se snaží ze všeho vynechat jeho adoptivní dcery. Jeho mrtvola ještě nevychladla, ale jeho dům už se předělává.
Je mi zle, přátelé
| RE: smrt není vybíravá | newold®blbne.cz | 15. 11. 2010 - 08:51 |
| RE: smrt není vybíravá | lentilka®sdeluje.cz | 15. 11. 2010 - 09:18 |
| RE: smrt není vybíravá | dana | 15. 11. 2010 - 09:24 |
| RE: smrt není vybíravá | am®pise.cz | 15. 11. 2010 - 14:04 |