Náhle se po jejím boku začal objevovat vysoký, urostlý chlap, pan výpravčí z hlavního nádraží. Řekl jsem si - ten chlap vypadá rozumně, má minimálně maturitu, je úspěšný v práci, vydělává pěkný peníze. To by mohlo klapnout. Během jeho působení ale Jenda odešel od matky a přestěhoval se k nám. Jednou jsem se s Pavlem ošklivě pohádal a naše hádka neměla vítěze. Pak jsme si vyměnili pár mírně kořeněných zpráv přes facebook, ... a pak se Pavel odmlčel, asi na půl roku.

Během té doby jsme se s mou bývalou párkrát potkali na soudu. Ani jednou nepřiznala, že s Pavlem žije a že jeho výplata je součástí jejich rodinného rozpočtu. Ani jednou nepřiznala, že s ním má nějaký poměr. Vždycky ho vydávala jen za kamaráda, který jí dělá dřevo.

Pavel zmizel. Už jsem nedoufal, že ho někdy uvidím, ale náhle mi od něj přišla zpráva, někdy letos začátkem léta. Začali jsme si chatovat na facebooku ... a já se začal dozvídat věci tak šílené, že ani nevím, jak je popsat. A tak si je zatím nechám pro sebe, i když vím, že už v září budu muset být připraven o nich mluvit před soudem.